![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
je od roku 1996 chráněnou památkou UNESCO. Území mikroregionu Lednicko-valtického areálu (LVA), jehož součástí je památková zóna Lednicko-valtický areál, leží v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav. Území mikroegionu LVA má nepravidelný tvar a je tvořeno katastry osmi obcí okresu Břeclav. Jedná se o katastry tří měst – Břeclav (Charvatská Nová Ves, Ladná, Poštorná), Podivín a Valtice (Úvaly) a katastry pěti obcí – Bulhary, Hlohovec, Lanžhot, Lednice (Nejdek) a Sedlec. Na severu a na východě tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi ČR a Spolkovou zemí Rakousko. Na západě sousedí LVA s Chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací Pálava. Dokonalost areálu vychází ze skvělé koncepce architekta, který pro nás připravil zcela neobvyklou scenérii zajímavých průhledů uměle vytvořenou krajinou. V této krajině, kde jsou roztroušeny objekty tvářící se jako stylové, hraje důležitou roli voda. Tvůrce s naprostou jistotou romantika kombinoval historizující prvky, provázející nás od Antiky, snad všemi slohy. Záměru podřídil svou práci tak trochu v Potěmkinově stylu. Pokud se přiblížíte k objektům, které působí zdáli jako dominanty, zjistíte mnohdy, že jsou vlastně "nakašírovány". Typickým příkladem je Janův hrad, který má v podstatě jen jednu budovu, přesto že se navenek tváří jako opravdový hrádek. Přesto však i tyto "umělé" objekty jsou schopny plnit i další než jen ozdobné funkce.
Z historie Lednicko Valtický areál byl postupně budován vlastníky - panovníky z Lichtnenštejna, kteří toto panství vlastnili po mnoho generací - již od roku 1322. S malou přestávkou (1571 -1575) kdy byla Lednice v držení Císaře Maxmiliána II, tak sídlili Lichtenštejnové v Lednici až do roku 1943, kdy panství opustili kvůli nacistické okupaci (neověřený údaj). Od roku 1945 je Lednice v majetku státu. Další přestavba (1773) byla provedena dle projektu Isidora Canevala pod vedením Josefa Messla. V zápětí následovala přestavba parku do současné romantické podoby podle projektů Josefa Hardtmutha, byly vystavěny Tři Grácie, Minaret, Janův hrad, Hubert,Rendez-vous, tedy všechny ty kouzelné stavbičky, které dotvářejí charakter celého areálu. Z tehdy vystavěných budov se nedochoval Čínský pavilon a Chrám slunce. Mobiliář je kolekcí velmi, ale opravdu velmi vkusné výbavy ampiru a biedermayeru. V současné době (asi od roku 2002) je přístupné i 1. patro, jež sloužilo jako obydlí knížecí rodiny, přízemí, jež obývali hosté bylo přístupné již dříve. Jediným nedostatkem, který návštívník může pocítit je absence rodinných obrazů. Obrazy svých předků totiž odvezli Lichtenštějnové do Lichtenštejska.
|
|
